Via lucis
Věnuji svým profesorům, obzvláště profesorce filosofie a profesoru občanky.
Stíny toho dne tančily zběsileji než obvykle. Zíral na ně vyděšeně, protože jejich nepokojem se celý jeho život otřásal.
Přitiskl se zády na kámen a okovy zachřestily.
Náhle mu stín větší než jiné zakryl výhled a on se strachy rozklepal.
Neviditelná ruka rozbila okovy a zvedla jej na nohy. Neuměl chodit, nikdy se ani nepostavil, proto jej stín nakonec vzal na ramena a nesl.
Chtěl se bránit, ale neuměl mluvit a jeho zmítání neznámý nedbal.
Náhle jej pustil. Tvrdě dopadl na měkkou zem. Nebyla z kamene.
Zvedl hlavu a ihned ji schoval do dlaní.
"To je slunce," řekl bývalý stín.
Podobenství o jeskyni mi vždycky přišlo fascinující.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Velmi působivé.
Velmi působivé.
Pěkné drabble.
Pěkné drabble.
Nádhera.
Nádhera.
Krásné. Přestavuju si, že
Krásné. Přestavuju si, že takhle by se to mohlo odehrát v Narnii...
Všechno krásné se mohlo
Všechno krásné se mohlo odehrát v Narnii. :) Děkuji ti.
A zároveň děkuji tímto všem laskavým komentátorkám, omlouvám se, že nereaguji jednotlivě, ale času mi ubývá.
Taky mě napadla jeskyně...
Taky mě napadla jeskyně... takhle je krásně podaná, působivě!
To je krásné!
To je krásné!
úžasně napsané
úžasně napsané
Fascinující
je i Tvé drabble!