Výboj
Pipla se oddával napůl snění s otevřenýma očima, napůl snění se zavřenýma očima a obojí pravidelně střídal. Jenomže, jak zjistil mezi pomalým mžouráním, někdo mu unesl klobouk, zavázal mu tkaničky od bot do útvaru, který připomínal mořské řasy, načež mu klobouk vrátil s vykousanými dírami a sebral mu tabák z dýmky.
„Na nikoho nebo nic to rozhodně nevypadá,“ usoudil.
„To si piš,“ odpověděl mu pronikavý hlásek z vršku jeho kolena. „Jsem malá Mia. Jsem Šňupálkova sestra. Takže jsi možná můj tatínek.“
Pipla jí rozvážně podal ruku, tedy prst.
„Proč ne?“ řekl. V někom se jeho rodinou nastřádaná energie musela vybít.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Ti jsou roztomilí! :-)
Ti jsou roztomilí! :-)
Díky! Je to roztomilá rodinka
Díky! Je to roztomilá rodinka.