Vyšší smysl smrti

„Zachovejte klid! Hned s tou obludou skoncuju!“
„Ale pani… pani počkejte!“
Svist. Čvacht.
Chropt.
„Bobe, Bobíčku, co to bylo?“
„Nevim, Bobku. Nějaká divná pani. Chtěla ublížit Punťovi.“
„Myslim, že ji Punťa zasedl, Bobe.“
„Musíme se tam podívat. A pohřbít ji, nebo tak něco.“
„To jo, Bobe. A utěšit chudáčka Punťu. Je to hodnej dinosaurus, von nechtěl.“
„Je z ní úplná kaše, Bobku. Nekoukej na to.“
„Nekoukám, ale hezky to voní, Bobe. Jako mrkev.“
„Co?“
„Jé, Bobe, je to mrkev! Strouhaná mrkev! Zobni si!“
„Fuj, kanibale. Nojo, fakt mrkvička. Punťo, dej si taky!“
A tak díky Mařeně brontosauři a králíci nevyhynuli.