Průvodkyně

Vylíhla se, když mi bylo devět a psala jsem opus o malé, velmi samostatné čarodějce. Později zazářila ve westernu a v historické červené knihovně. Teď už se objevuje sporadicky, ale spolehlivě, oslnivě chytrá a fyzicky zdatná. Hodlám si ji nechat.
V LDN se jí bude erární košile elegantně vlnit kolem kotníků a rozhodně nebude trpět stařeckou demencí. Líné sestry srovná do latě pár slovy, lékaři budou šílet a primář kvůli ní odmítne odejít na penzi. Na konci, tam, kde se mísí realita se sny, nebudem k rozeznání. Pleny a dekubity necháme jiným, odejdem společně, se záhadným úsměvem a světélkujícími vlasy.