Příhoda příkopová
V době, kdy svět ještě nic nevěděl o Hanksově Gumpovi, měla má sestřička Německého ovčáka jménem Forrest z Nížin.
Pan pes, plece jako kůň a já před ním byla v pozoru. Doslova.
Dodnes mám před tímto plemenem skoro zbožnou úctu a proto jsem si domu pro jistotu pořídila dobráka berňáka - Bernský salašnický (pes) medvěd.
Tatínek říkal, že když letí blesk k zemi, najde si kovové předměty rychle.
Když to říkal tatínek, tak to tak bude. Proto kolo, klíče, sponky z vlasů i obojek leží v protější příkopě a my dva se schováváme mezi stromy v té druhé.
Schováváme a čekáme, až dorazí ségra s vozíkem.
„Dědouš“ už nemohl.
Přece jen má nějaký ten psí rok a ta vyjížďka byla na něj dlouhá.
Sedíme a koukáme se na sebe.
Nedaleko se zablýsklo. Bouřka nám vážně chyběla.
...
Stihly jsme to.
Jakmile jsme dojely s vozíkem ke dvoru, ladně seskočil a důstojně kráčel před námi jako král.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To je povedené, schovávat se
To je povedené, schovávat se před bouřkou mezi stromy :-)
Že jo... copak mi to tenkrát
Že jo... copak mi to tenkrát došlo :D
Z deště pod okap, jak se říká.
Hlavně že to všechno dobře
Hlavně že to všechno dobře dopadlo. :)
Zlatíčko :)
Zlatíčko :)
docela napínavá chvilka, moc pěkný!