Vrány
Přiletěla vrána, sedla do trní,
přiletěla druhá, sedla vedle ní,
a ta třetí na vršku zpívala si písničku,
přiletěla vrána, sedla do trní.
Hřadovaly takhle vrány na stromě u silnice. To samo o sobě je vzácnost a stává se to jen na zimu. Málokdo ví proč.
V tu dobu taky odlétají vlaštovky. Posedí na drátech, povyprávějí, a jsou pryč.
Vrány sedí opodál, chvíli se na ně dívají, a pak se navzdory svému zvyku sesednou, aby to konečně probraly.
"Tak už letěj, co?"
"No jo. Zdrhaj jako vždycky."
"To se jim to štěbetá, v teple."
"Prej pěvci. To jsme taky."
"No jo. A na zimu to zas zbude na nás."
A tak jsou vrány jedni z mála ptáků, co nám tu v zimě zazpívají.
P.S. dvacet minut zoufalýho snažení, abych to stihla! Měla jsem to napsaný na papírku a nebyla jsem to schopná zadat, furt bylo něco špatně. A může za to Galadion, protože kdyby mě nepřinutil, abych ho doprovodila k tramvaji, tak už to bylo zadaný dávno. :-)
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Skvělé!
Vrány, ty já rád... Jsem tak trochu příbuznej.
to je skoro čapkovské
to je skoro čapkovské
Pěkný nápad, pěkný příběh.
Pěkný nápad, pěkný příběh. Jsou sympatické.
Že se Galadion nestydí! Ale
Že se Galadion nestydí! Ale vrány mám taky ráda. :)
Moc pěkné přírodní drabble :o
Vrány a havrani a vůbec jsou
Vrány a havrani a vůbec jsou mi sympatický. Máme jich hromadu doma v parku. :)
Moc pěkný drabble. ;)