Tam pod Vyšehradem
Už vykrádám sebe samu, to jsem to dopracovala...
Pět kroků tam, deset zpátky... Místnost, kterou zná jen po hmatu.
Jak je tu dlouho? Pět let, možná deset? Paměť mu selhává a tmu už nedokáže rozehnat ani tím nejprimitivnějším zaklínadlem. Poučili se.
Hada lze pomalu zabíjet jen v temnotě. Když vědí, čím ho udržet při životě...
Křísne prostředníčkem o čáru ohně pod kořenem palce, ale jiskřička sotva stačí na připálení cigarety.
Nechají ho tak věčně? Copak se nenajde nic, co by jim ještě mohl nabídnout...? hledí na své stařecké ruce se skvrnami od žíravin a nikotinu, dokud ohnivá čára hoří.
Jak dlouho ještě...? Pět vteřin, možná deset?
Zase zhasla.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Ani nemusím koukat na fandom.
Ani nemusím koukat na fandom. Tohle je tak strašně smutný.
Asi je. Ale bylo to smutný
Asi je. Ale bylo to smutný téma.
Je to smutné, ale ta
Je to smutné, ale ta atmosféra!
děkujík
děkujík
Dobrej Doležal!
dík :)
dík :)