Mrtvá láska
Občas musí lidé zahnat spoustu vzpomínek nepříjemných i něžných, jen aby mohli zkusit zase žít.
Nohy mu těžkly s každým krokem blíž k bráně. Projít skrz? Nepředstavitelné! Brána mu ji neuvěřitelně připomínala. Vzpomínal, jak pro to, aby ji spatřil překonával vzdálenost miliard světelných let. Jak pro to, aby mohl být chvilku s ní, cestoval přes půlku galaxie. A ona teď není. Připadal si tak zbytečný jako rozpadlý slaměný panák v poli tuřínů. A připadal si úplně stejně rozpadle. Rozbitě. Mrtvě. Nejradši by si to s ní vyměnil. Chtěl by být mrtvý, jen aby ona mohla zase žít.
"Sha're, má drahá ženo, chybíš mi."
"Danieli, jste v pořádku? Potřebujeme vás. Musíme už jít." řekla tiše Carterová.
Věnováno jmenovci.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Moc hezké. A smutné.
Moc hezké. A smutné.
Působivě dojemné.
Působivě dojemné.