Pusa a plácnutí

Edvin se rozhlédl po bitevním poli a viděl, že je to dobré.
Jasně, všude se válely mrtvoly, hromady kostek a krvavé cáry z karet, ale vypadalo to tak nějak elegantně. Šklíba si pohrával s ptáčkem z mrtvého esa, Abrosius olizoval kostičky a zase se zmenšoval a Satan otvíral portál do normálního světa.
„Tož dělej,“ pobízel kníže pekel bludného Fina a ukazoval na jeho dva společníky, „chlapákovi pac, dámě pusu a mazej, nemáme na to celej den.“
Portál se rychle zmenšoval a Edvin nesnášel dlouhá loučení, takže mu návrh přišel vhod.
A vzhledem k časovému presu to vlastně popletl jenom trochu...