V přístěnku pod schody
Když bylo malému Harrymu úzko nebo smutno, schovával se v přístěnku pod schody. Na to, že měl dva milující rodiče a v možnostech doby i spokojený život, se to stávalo překvapivě často. Jenže táta pořád někde zachraňoval svět a máma měla svůj život a nemohla se o něj, rozpůleného a úředně přiklepnutého otci, starat pořád.
Dnes už se tam sotva vešel, přesto zalezl dovnitř. Posadil se na kbelík a obejmul si kolena.
To ta zatracená věštba nemohla být o mně? Já už bych tomu ministerskýmu kriplovi ukázal! A kdyby ne, jsem asi poslední, kdo by na tomhle světě někomu chyběl.
Byl u nás, chudáček, opravdu tím nejposlednějším z posledních.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Chudáček, fakt že jsem ho v
Chudáček, fakt že jsem ho v žádném drableti nezahlídla
Párkrát se mihnul, ale tím to
Párkrát se mihnul, ale tím to haslo. Děkuju za komentář.
Za prvé - miluju zapojení
Za prvé - miluju zapojení přístěnku pod schody.
Za druhé - děkuju za celé drabble věnované Harrymu, skutečně byl zanedbáván.
Za třetí - to je tak hrozně smutný! T_T
Děkuju za krásný komentář.
Děkuju za krásný komentář. Ukrývání se ve stísněných prostorech má něco do sebe.
:( Chudák malej.
:(
Chudák malej.
Já mu tam dám deku, jo?
Já mu tam dám deku, jo? Děkuju za komentář.
Velmi smutné. Některé věci
Velmi smutné. Některé věci prostě zůstávají stejné.
Díky, díky.
Díky, díky.
Bobínek :(
Bobínek :(