Kouzlo okamžiku
Sýkorova skupina jsou řidiči. Přijíždí s malým autem, odjíždí s cisternami, náklaďáky...
Občas ale najdou i něco menšího.
Přeměnění si nic nepamatují. Jejich mozky ne. Jejich těla... to je jiné.
Raubíř seděl na obrubníku a divně se kýval. V ruce pevně svíral malou krabičku a široce se usmíval.
„Jsi v pořádku, člověče?“ zeptal se ho opatrně Myšák. S Raubířem nikdy nevíte.
„Cože? Jasně... sedej,“ ukázal mu Raubíř.
„Proč?“
„Sedni. Hele!“
Zmáčkl tlačítko na krabičce.
Cvak!
„Na!“
Vytáhl si z jednoho ucha pecku a podal ji Myšákovi.
Ruce si pamatovaly, jak se nasazuje.
„Tuhle mám nejradši.“
Cvak!
Hey, Jude...
Pamatují si.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Ach, spojeni hudbou! Moc
Ach, spojeni hudbou! Moc hezké, ačkoliv trochu smutné.
Děkuju. Mně to právě přijde
Děkuju. Mně to právě přijde takové... hezké.
to je smutné, moc
to je smutné, moc
Jako autor tam ten smutek
Jako autor tam ten smutek nevidím, takže je to pro mě zajímavý postřeh.
Hudba rozděluje i spojuje...
Hudba rozděluje i spojuje...
Jojo.
Jojo.
To je zajímavý, že se udrží
To je zajímavý, že se udrží svalová paměť :)
Kazeťák! :D
Kazeťák! :D
To je opravdu kouzlo okamžiku :)
A další zajímavý střípek. A dojemný taky.
Díky. Možná... trošku.
Díky.
Možná... trošku.
Představ si takový ten smutný
Představ si takový ten smutný, soucitný zvuk...
A je to logický, svalová paměť prostě vydrží všechno.
Ach jo... dala bych jim buchtu, korunu a poslal je do kina...
Buchtu jim seberu (se
Buchtu jim seberu (se zabavuje), korunu nechám.
Dám jim další... :)
Dám jim další... :)
Bacha na to, skončíš s
Bacha na to, skončíš s přežraným pašerákem.
a) to neexistuje
a) to neexistuje
b) aspoň se dostane na ty ubohé, hladové klo... nelidi? protože moje zásoba buchet je nekonečná
:)))
:)))
V tom případě se řadím do fronty :)