Kterak měla Pepička znovu ráda kopretiny
NESOUTEŽNÍ NEBODÍK NAVÍC!
„Těch kopretin! Máte také tak rád kopretiny?“ zeptala se nervózně Pepička.
„Jako děti jsme se jich natrhali! Snad znáte hru na otrhávání okvětních lístků – aby vám daly odpověď?“ dodal škádlivě.
„Pravda,“ vydechla Pepička.
Paní Kondelíková je dojatě pozorovala.
„Starouši, dobře to vypadá,“ strčila loktem do Kondelíka.
„Pravda. Jsme na výletě hodinu a zatím nás Vejvara nezabloudil ani nezkusil utopit, ale nechval dne, Bety...!“
*
Pepičce se třpytily oči.
„Slečno, snad byste neplakala!“ zděsil se Vejvara, „copak se přihodilo?“
„Ale... nic,“ odvrátila hlavu.
Na cestě zahlédl oškubanou kopretinu.
*
„Dovolil jsem si přinést jinou,“ odkašlal si, „a tuhle jsem přepočítal, aby vyšla... správně...“
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Ale ťuťuťu! To je hezké!
Ale ťuťuťu! To je hezké!
A to oni ťuťuťu jsou :)
A to oni ťuťuťu jsou :)
Jak jsem viděla Pepičku v
Jak jsem viděla Pepičku v nazvu, hned jsem utíkala číst. To je tak hezké a Kondelík tak hezky mručí!
Jé, to mě těší. :)) Já se
Jé, to mě těší. :)) Já se bála, že Kondelíky nikdo číst nebude... :) Bez mručení by to nebyl Kondelík...
jé, to je hezký
jé, to je hezký
Děkuju :)
Děkuju :)
Ježiš to je romantický :o)
Ježiš to je romantický :o)
Ona je to lovestory jak hrom,
Ona je to lovestory jak hrom, už jen všechna ta příkoří a překážky, které se jim dějí! :D
Já se teda musím přiznat, že
Já se teda musím přiznat, že trpím stihomamským deja vu, že ve skutečnosti Herrmanna trochu kopíruju a fakt tam něco s otrháváním kytek na nějakém tom výletě bylo, ale nemohu si to nějak vybavit... :) tak kdyby někdo věděl...
to je tak pěkný :) úplně jak
to je tak pěkný :) úplně jak kdyby ta situace vyskočila z knížky, fakt. Parádní čtení
To je tak roztomile
To je tak roztomile romantické :)
Mám slzy v očích a přitom se
Mám slzy v očích a přitom se culím jako cvok :-)
hhhhhh <3
hhhhhh <3