Jak jsme málem odletěli
Pro změnu historka od dvou pořádných chlapů, co letěli kolem Budče.
Jsme důstojní pánové. Kdepak jeskyně. Bydlíme zásadně v hotelích. Vybrali jsme si k zimování jeden pětihvězdičkový.
Lidé zavolali zvířecí záchranku, která nás naložila a odvezla do záchranné stanice, přestože jsme zachránit nepotřebovali.
Tam jsme dostali večeři a pak nás i s ubikacemi odvezli na zimoviště.
Probudili nás brzy na jaře. Byli jsme hubení, a tak jsme skončili na týden u krmiče.
To bylo jídla! Baštili jsme a baštili.
Když nás vypouštěli, šel jsem k zemi jako hruška. Třikrát.
Kamarád to radši ani nezkoušel.
Prý asi brzy porodíme. Tsss.
Nedostali jsme už ani červíka.
Druhý večer se nám letělo mnohem lehčeji.
Když mají netopýři žrádlo bez omezení, někdy to přeženou. V některých případech se poblinkají, v jiných se tak nacpou, že musí dostat den hladovku, aby mohli vůbec odletět.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
...
krmič to trochu přehnal.
Krmič ne, dostali plnou misku
Krmič ne, dostali plnou misku a snědli ji sami :)
Pěkné.
Netopýři neznají míru, podobně jako někteří lidé.
Presne :)
Presne :)
Jó, pánové, to se nesmíte
Jó, pánové, to se nesmíte cudně zakrývat ocasní blánou. :)
Pak o vás upřímně řeknou, že jste jen vyžraní. :)
Skvělé.
Tss, přece nebudeme vše
Tss, přece nebudeme vše ukazovat! Jsme důstojní!
Hehe.:_)
Přejídat se je nezdravé.;-)
To my už zjistili :-P
To my už zjistili :-P