Když voní oukrop a koprovka
"Mhm, ukróp," nakrucuje si labužnicky knír amputovaná noha.
"Kdepak oukrop," směje se Mína, "to je koprovka. Ko-prov-ka."
"Ukróp je v ruštině kopr, sestřičko," pomůže jí hezký Karel.
Přisedne si k němu na slamník: "A co vy? Vy máte rád koprovou?"
"Od Vás mi chutná všechno," usměje se a poslušně se nechá nakrmit.
Když mu z pěkné tváře ubrouskem stírá zelené smítko, dovolí si malíčkem lehce sklouznout po teplé kůži. Na dlani ucítí jeho horký dech.
"Sestřičko, vy jste anděl. Já bych Vám obě ruce zulíbal! Jen počkejte, až se zas budu moct hýbat!"
Neví, že on už žádné ruce nemá.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
:(
To mě teda dojalo hodně :( Nemusím zmiňovat, jak dobře je to napsaný, že, to je prostě tip top... Ale ještě úžasně živé postavy.
Děkuju!
Děkuju!
Akorát už nám tu asi pomalu začnou vznikat nějaké tydlencty vztahy ;)
Jako jo, dobrá, vztahy,
ale vztahy v drsných podmínkách a ani jeden z nich si na nic nehraje. Jsou k sobě prostě milí. Žádná Beverly Hills :D
:-))
:-))
Beverly Hills z toho nebude,to je fakt. Ty kluky a holky bych nesvedla i kdybych se hodně snažila :-)
zdá se, že tady něco začíná,
zdá se, že tady něco začíná, když jeden je zlomená noha a druhý Karel ;)
Taky mě to zaujalo :)
Taky mě to zaujalo :)
A je to tradičně výborně napsaný.
Uvidíme ;-)
Uvidíme ;-)
ten závěr je drsný, ale
ten závěr je drsný, ale trochu jsem to čekala
opět je to tak úžasně plastické!
Nojo, co taky čekat, když
Nojo, co taky čekat, když kluka krmí v takovým lazaretu, žejo.
Děkuju moc.
Ach jo, já se tak začínala
Ach jo, já se tak začínala tetelit. Umět čtenáře takhle zaseknout v poslední větě je teda taky talent, ale moc jsi mě nepotěšila. :)
Ještě máme skoro celý duben
Ještě máme skoro celý duben před sebou!
To je kruté, ale místně asi
To je kruté, ale místně asi docela běžné...
No právě:(
No právě:(
To je naprosto brilantní.
To je naprosto brilantní. Jemné i bolavé zároveň.
Moc děkuju! Brilantní jsou tu
Moc děkuju! Brilantní jsou tu spíš jiná drablata.
Myslím, že bys o tom měla
Myslím, že bys o tom měla napsat knihu. Opravdovou papírovou knihu. Ráda bych si ji koupila.
co myslíš, že do ní hustíme
co myslíš, že do ní hustíme pořád? že chceme knihu, knihu, KNIHU!!! Protože kytka prostě umí psát neskutečně dobře.
Jo, přesně,
loni mi myslím dokonce tvrdila, že to budu betareadovat, a kde je kniha? No? Kde? Místo toho musím číst druhý kolo Vidoucích! ;)))
To je skvělé! Nepolevujte!!!
To je skvělé! Nepolevujte!!! :-)
Hele, já nechci kazit
Hele, já nechci kazit všeobecné nutičské nadšení, ale jako zkušený nutič vás upozorňuju, že autoři jsou hrozně líný a rezistentní. Julii jsem založila fanklub v roce 2009 a knihu konečně dopisuje až letos! ;o)
Kytko, neber si z ní příklad a piš rychleji! :o)
To JE tedy soustředěný nátlak
To JE tedy soustředěný nátlak! Vy byste jednoho úplně zblbli, že je opravdický spisovatel :-)
ano, a ti nejšikovnější jsou
ano, a ti nejšikovnější jsou nejvíc skromní ;-)
já se tady k tomu nátlaku vytrvale připojuju, u tebe je škoda každého dne, kdy nepíšeš :-)
Ach jo. Zase mi prudce stoupá
Ach jo. Zase mi prudce stoupá spotřeba kapesníků. A knížku bych taky brala!
Líbí, moc :')
Já viděla jednu takovou
Já viděla jednu takovou autentickou fotku, ta mě vzala u srdce. :( Psala jsem Karla podle ní.
Já bych prosím taky brala
Já bych prosím taky brala knihu. Takhle podat to umí málokdo, fakt. Karla je mi moc líto, a nebyl ani zdaleka jedinej... až mě šokovalo, když jsem v Aleksijevičový četla o tom, jak strašně moc bylo po (druhý, teda, ale ono to je skoro jedno) válce všude mrzáků a jak péče o ně byla prakticky nulová... člověk tak nějak ví, že se to dělo, ale ty reálný (nebo i fiktivní) příběhy ho stejně zmrazí.
Moc děkuju!
Moc děkuju!
Taky jsem si to úplně neuvědomovala, ale oni na frontě doktoři řezali hodně. Museli, bez antibiotik. A vůbec si neumím představit, co to pak s takovým klukem z hospodářství, nebo tátou od rodiny po válce udělalo.
Uhh, ta poslední věta
Uhh, ta poslední věta
Omlouvajík.
Omlouvajík.