48. část - Napětí stoupá

Obrázek uživatele Tora
Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Šejla a Gonny hledají Hvězdnou knihu. Začali v Maříži, přes Brno se obloukem vrátili zpět do Slavonic. Při svém pátrání se dostali až ke klášteru ve stejnojmenné vesnici Klášter. Před kostelem našli zraněného Kopačku, v kostele Kernera, který otevřel prostup a nahnal do něj houf lidí, kterým slíbil, že je tudy provede za dráty. Schovaná Šejla viděla, jak odnáší knihu, ale nemohla mu zabránit, byl ozbrojený. Poté otevřela poklop, zachránila lidi i Gonnyho, kterého omráčil odstřelený úlomek sloupu. Teď se všichni tři snaží dostihnout Kernera, než způsobí další potíže.

Kapitola: 

„Jak je na tom Kopačka?“ vzpomněla jsem si na vojáka, kterého Helebrant odvážel do nemocnice.
„Předával jsem ho živého,“ zabručel náš řidič.
Vzápětí se rozpovídal: „V autě se trochu vzpamatoval. Pro knihu ho opravdu poslal Kerner. Věděl souřadnice, nejspíš fakt z toho katalogu, časově by to odpovídalo. Šílená náhoda, to vám povím. Poznali se u mě, katalog jsem taky přivezl já… Kdybych se neznal, tak bych se snad začal podezřívat, že v tom jedu s nimi. Vlastně se vám ani nedivím, že jste byli tak opatrní.“
Gonny něco zahučel, ale já Helebranta pobídla, ať mluví dál.
„Kerner využil, že se dlouho znají.Netušil přesně, co tam je ukryto, ale když Kopačka našel na daných souřadnicích Hvězdnou knihu, rychle pochopil, jaký poklad získal. Rozhodl se, že si ji nechá a zužitkuje po svém. Nejdřív se pokusil otevřít prostup v Maříži, ale to se mu nepodařilo – jak sami víme, byl zapečetěný a na to jeho načtené znalosti nestačily. Vyzkoušel další v Klášteře a tam už se to povedlo. Rozšířil informace, že zná bezpečnou cestu do Rakouska a za slušný peníz začal prostup využívat. Vytáhl z lidí prachy a pak je poslal do rozhraní.“
„To je strašné…“ strnula jsem. Představa, co si museli zažít nešťastníci, vydaní napospas bytostem v rozhraní, mi sevřela hrdlo.
„Jenže pak Kopačka od rodičů zjistil, že úmysl přejít do Rakouska pojala i jeho sestra s mužem a dítětem. Podle všeho byli mezi těmi, které jsme zachránili v Klášteře.
„Tereza!“ vzpomněla jsem si. „Volal nějakou Terezu…“
„Ano,“ přikývl malíř. „Přiřítil se do Kláštera a chtěl je zadržet, jenže skupina už byla v kostele. Kerner ho vytlačil ven, tam se pohádali, Kerner, posedlý strachem, že voják všechno provalí a on přijde o svůj kšeft, mu vytrhl pistoli a střelil po něm. Kopačka se zhroutil a Kerner se vrátil do kostela a otevřel prostup.“
„A do toho jsem se přimotal já,“ řekl Gonny. „A pak Šej a ty. Ještěže tak. Obávám se, že by netrvalo dlouho, než by z rozhraní dorazili další korbiroidi. Nebo něco horšího.“
Zavrtěla jsem hlavou. Co je to za člověka, ten Kerner? Pro prachy posílá lidi na smrt… na hroznou smrt! I děti!
„Kde je teď?“ zeptal se mě malíř. „Kam mám jet? Jsme kousek od Telče…“
Stiskla jsem kapesník.
„Vidím náměstí. Ne, bránu. Teď rybník. Silnice, vysoká zeď. Dlouhá alej,“ řekla jsem. „Zastavuje," dodala jsem, když se vidina zhoupla a strnula. Pustila jsem kapesník, už jsem neměla sil. Sled vizí mě vždycky hodně vyčerpá.
Helebrant pokýval hlavou. „Myslím, že vím, kam jede. Odpočiň si.“
Stulila jsem se na zadní sedačku, přehodila přes sebe Gonnyho bundu a zavřela oči. Moc jsem toho v noci nenaspala a ráno bylo hektické.
Probudilo mě zhoupnutí. Auto zastavilo.
„Telč,“ obrátil se na mě Gonny.
Probrala jsem se a zírala na náměstí, obroubené podloubím.
„Je to ono. Chvíli jsem měla strach, jestli jsem se nespletla. Trochu se podobá tomu ve Slavonicích,“ rozhlédla jsem se.
„To ano,“ příkývl Helebrant. „Ale jen trochu. Tohle je mnohem hezčí. Kdyby byl čas, provedl bych tě tu. Telč miluju. I tady se, mám dojem, zastavil čas. Jsou tu krásné… Byly tu krásné rybníky. Než do nich lidi začali vypouštět splašky.“
„Hele, nejsme tu na výletě, vy dva,“ upozornil nás Gonny. „ Kam máme jet? Co jsi to viděla? Náměstí? To je tady. Kterou bránu?“
„Tady je jich víc? Nevím, musím je vidět,“ pokrčila jsem rameny.
Helebrant zařadil rychlost a popojel kousek dál. Zatočil za roh náměstí a já uviděla přesně to samé, co ve vizi.
„Tudy,“ potvrdila jsem.
Vysoká zeď, kterou jsem též zahlédla, vedla kolem zámeckého parku. Helebrant na další křižovatce suverénně zabočil doleva a za chvíli jsme stáli na kraji dlouhé aleje, která mi též byla povědomá.
„Ano, jel tudy.“ Vzala jsem do rukou kapesník, nedbala na bolest hlavy a znovu se soustředila.
„Nějaká stavba… kaple? Je to možný?“ Pustila jsem kapesník a podívala se na malíře.
„Končím, víc už dnes nedám. Je to strašně vyčerpávající. Malá stavba, taková zvláštní, divný vchod s více dveřmi, okrouhlá… víc nevím.“
„Ale já jo,“ ožil Helebrant a rozjel auto dlouhou alejí. „Kaple svatého Karla Boromejského. Stojí nad vlčí jámou.“
„Cože?“ podivili jsme já i Gonny. „Proč stavěli kapli nad vlčí jámou?“
„Dlouhá historie,“ mávl rukou malíř. „Kdysi na tom místě byly hluboké lesy. Mladý Slavata při lovu spadl do vlčí jámy a nemohl se dostat ven. Slíbil, že když přežije, postaví na místě kapli a vstoupí do kláštera. Ráno ho vytáhl kolemjdoucí sedlák a on svůj slib dodržel.“
„Hm,“ pokývala jsem hlavou. „Hezká historka.“
„To není historka,“ neudržel se malíř a zvýšil hlas. „To je pravda!“
„I s tím klášterem?“
„Jasně. Stal se z něj mnich a vzhledem k tomu rod Slavatů vymřel po meči.“
„Kecáš!“
„No dovol?“
„Dobře, dobře,“ chlácholila jsem ho. „Já ti věřím. Otočme list. Není vám divné, že je tady v okolí tolik neznámých prostupů? Opravdu jsem si myslela, že už jsou zdokumentované a uzavřené všechny.“
„Všechny z těch dvou knih, které už Rada má,“ řekl Gonny. „Kdoví, co bychom zjistili v té třetí. Asi tam byla spousta věcí dopsána později.“
„Nemůžou existovat i další opisy?“ napadlo mě.
Jak Helebrant, tak Gonny pokrčili rameny.
„To nikdo netuší,“ řekl po chvíli Gonny. „Pokud byla dosud ukrytá a dostala se až teď do rukou Kernera, tak asi těžko. Jestli ji nechal opsat někdo z posledních majitelů, to nikdy nezjistíme.“
„Pokud na ni zas nenarazíte vy dva,“ zabručel Helebrant. „To by vám bylo podobné. Máte vzácný dar strkat nosy tam, kam nemáte a nacházet věci, po kterých vám nic není.“
„Hele,“ ohradil se Gonny, „kdyby nebylo nás, mizeli by ti tu přes prostupy lidi ve velkém. Až by se zjistilo, že ty si zatím válíš doma šunky, hraješ s komplici Hledačů kanastu a děláš jim chlebíčky, nestačil by ses divit. Zastavil by ses až v grossnolským vězení.“
„No dovol?“ dupnul na brzdu Helebrant. „Prostupy normální revírník nemůže poznat, to bys měl vědět. Já mám svědomí čistý!“
Koukali na sebe jak dva načepýření kohouti.
„Co to do vás vjelo?“ vložila jsem se mezi ně. „Opravdu nejlepší doba na hádku, jen co je pravda. Kdybyste raděj vymysleli, co uděláme, aby nás ten blázen všechny nepostřílel. Sice to vypadá, že má voko z Kašparovy krávy, Kopačku trefil na pár kroků akorát do ramene a tebe se zbavil jen díky tomu, že ustřelil kus kostela, ale náhoda je náhoda a já bych nerada skončila ve vlčí jámě.“
„Voko z Kašparovy krávy,“ vyprskl Gonny, „kam ty na to chodíš…“
Krize byla zažehnaná.
Na konci aleje jsme uviděli černé auto s kulatou karosérií.
„Kernerův starý mercedes,“ řekl Helebrant. „Viděla jsi správně. Je tu.“

Závěrečná poznámka: 

Tak jo. Přiště už opravdu bude akce a pak... pak se uvidí. Už chybí jen dva kousky skládačky, to se mi zdá úplně neuvěřitelné.

Komentáře

Obrázek uživatele kytka

Co je ten Kerner zač, že dokáže Knihu použít a otevřít prostupy?

Obrázek uživatele Tora

člověk - ona ta kniha je sice psaná anglicky, ale lidmi a pro lidi, takže podle ní to dokážou - něco jako zaklínadla, prostě musíš dodržet správný postup a jde to

Obrázek uživatele neviathiel

Aaa příště už se poperou!

Obrázek uživatele Tora

dalo by se říct - no konečně :)

Obrázek uživatele mila_jj

Tak trochu se o naši trojici bojím, Kerner je naprosto bez svědomí a nevypočitatelný. Tak snad neumí aspoň dobře střílet.

Jinak tedy musím říct, že akce má spád - a Slavatové jsou zabudováni naprosto přirozeně. Asi si od tebe někdy nechám ukázat Telč, v těch dvou kouscích už to bude jen letem světem.

Obrázek uživatele Tora

díky :) Telč je krásná, zvláště pak v době, kdy tam není moc turistů :)

Obrázek uživatele Aries

Mně už zas uniká, co mají s tím vším Slavatové. Asi jsem zas něco zapomněla. Ale doufám, že toho chlapa pořádně zmastěj, to je fakt bestie

Obrázek uživatele Tora

Slavatové s tím nemají nic, to jen Helebrant rád poučuje

Obrázek uživatele ef77

Voko z Kašparovy krávy - minulý týden jsem to použila v práci a kolegové se mohli umlátit smíchy. Tak jsem ráda, že to používá i někdo další. Jinak je díl skvělý, ale to už je u tebe standard ;).

Obrázek uživatele mila_jj

Sím, já taky používám. A ještě žábu, co kouká z kyšky. :)

Toro, rýpavá otázka - jak vlastně Kerner k mercedesu přišel? A není tím svému okolí podezřelý jako ten, kdo obcuje se západem? Jen mne to trochu zarazilo, jinak je kapitola skvělá.

Obrázek uživatele Tora

Hele ty starý kulatý mercedesy byly po válce dost běžný, pozůstatek, no. Fakt starý auta. Já si pamatuju jeden jako dítě, měl ho můj strýc, a nebyl jediný. Soused měl Tudora... Podezřelé to nikomu nebylo tedy.

Obrázek uživatele Tora

Díky, potěšila jsi mne. Vokem i pochvalou :)

Obrázek uživatele mila_jj

No jo, my taky s embéčkem prožili krásných 30 let, ne jako včíl. Možná ho měl ještě jako předválečné, pravda. Jinak se těším na semifinále a finále (páni, to to letí!).

Obrázek uživatele Killman

Tak se hezky vysvětlilo co a jak a teď už jen jak to dopadne. Ten Kerner to je tedy pěkná svině.

Obrázek uživatele Tora

Hele jo, je.

Obrázek uživatele Aveva

Počkej, Slavatové nemohli vymřít po meči, já jednoho znám! ;o)
Ale teda nepotěšilas mě, že ta noční akce nebyla záporákova první, jsem měla minule radost, že to všichni nevinní přežili :o(

Obrázek uživatele Tora

To teda nevím, já si pamatuju, co nám o tom vyprávěli v Telči na škole, a taky jsem to teda konzultovala s tetou wiki...

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Karel_J%C3%A1chym_Slavata_z_Chlumu_a_K...

Nemůže to být někdo kdo je po přeslici Slavata? I když to by se nejmenoval Slavata... nevím.

Obrázek uživatele Aveva

Tak já to nikdy neměla potřebu zjišťovat napřesno, ale tak teda ten můj bude nejspíš z nějaké postranní větve. Znáš ty šlechtické rody, maj to občas spletitý :o)
Obrázek uživatele Tora

to asi ano, ono těch větví měli určitě několik

-A A +A