Na blatech

Fandom: 
Drabble: 

„Sekera?“
„U dveří, Petře“, hlesla žena.
„Lucerny?“
„U dveří, v chodbě a u zadního vchodu, jako vždycky.“
„Kulovnice?“
„Nabitá, na stole u okna v kuchyni.“
„Koza?“
„Ve sklepě.“
„Děti?“
„Jsou nahoře, už jsem je uspala.“
„Děkuju, Anežko. Jsi skvělá.“
To byla jediná hezká a bolestně kratičká chvilka v našem dni, vyplněným úmornou dřinou – těžením rašeliny na blatech, nuzným hospodařením, starostí o děti a posloucháním děsivého vytí, které se z mlhy začínalo ozývat vždy s prvním náznakem smrákání.
Proutěné ploty nestíháme opravovat. Slepice má cenu tří nábojů, budeš ji dnes bránit, Petře?
Další těžká noc na samotě na blatech může začít.

Komentáře

Obrázek uživatele Aplír

Tedy, to se mi moc líbí. Nechtěla bych žít v blízkosti vlků.

Moc děkuji. Přesně tento pocit jsem se snažil zachytit...

Obrázek uživatele Aries

Páni, to je úžasná atmosféra! (ale nezávidím jim ji)

Děkuju (a já také ne :-))!

Obrázek uživatele wandrika

Páni. Tiesnivý dojem z toho len tak srší.

Děkuju.

Obrázek uživatele Killman

Strašidelná atmosféra.

Ano... děkuji.

-A A +A