Některé výroky se neodpouštejí
Navazuje na drabbe Republice více práce!
Věnováno Apatyce
(za ty kapesníčky - a promiň...)
Praha, 1948
Byl poslední červnový den, vysvědčení rozdaná...
„Prostě mě vyhodil.“ Byl trochu pobledlý, v ruce jakýsi papír. Zmačkaný.
„Jak to myslíte, Viléme, vyhodil?“ tázala se Cosette.
„Že prý v jednotném socialistickém školství pro takové reakční živly, jako jsem já, není místo. Že si mám najít nějakou pořádnou, chlapskou práci. Že prý s krumpáčem v rukách mě podobné řeči urážející dělnickou třídu dozajista přejdou.“
„On vám ten váš projev během oné rádoby osvětové besedy neodpustil,“ konstatovala.
Pokrčil rameny. „Nešlo jen o to. Byl jsem drzý vícekrát.“
„Co budete dělat?“
„Vrátím se do Kolbenky. Vydržel jsem tam čtyři roky za války, zvládnu i další rok. Déle tu komunisté nebudou.“
Možná se zdá, že Vilém je přehnaně, až naivně optimistický.
Ovšem v té době hodně lidí věřilo, že je to jen na chvilku...
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Zatraceně optimistický mladý muž.
Zatraceně optimistický mladý muž. Ten jeden rok se protáhl na jedenačtyřicet. A ty nejhorší ještě čekají.
Obávám se, že tehdy nebyl
Obávám se, že tehdy nebyl jediný.
A ředitel si samozřejmě
A ředitel si samozřejmě počkal, až udělá všechnu práci toho školního roku... had jeden!
tak jasně, přece za něj
tak jasně, přece za něj nebude hledat náhradu měsíc dva před prázdninami nebo řešit suplování
navíc to nevzbudí žádný větší rozruch, že
No velmi mi to připomnělo
No velmi mi to připomnělo vlastní nepěkné zážitky. Ale to se v dobré obrátilo, tady nevím, jestli je šance.
to je mi líto
to je mi líto
a ne, obávám se, že asi moc ne, jak všichni víme, on to rok nebude, že jo
A ten neodpustitelný hřích je
A ten neodpustitelný hřích je ten optimismus :o(
v očích ředitele je
v očích ředitele je neodpustitelný hřích samozřejmě to, že mluvil proti režimu a nechtěl jít dobrovolně do výroby
Ach jo, to je mi Vilémova
Ach jo, to je mi Vilémova naivního přesvědčení líto. (Zase vzpomínám na památnou větu z Pelíšků.)
Jo, člověku z toho není moc
Jo, člověku z toho není moc dobře, když ví, e to bylo mnohem víc než pouhý rok...
Tohle jsou tak drsný drabbble
Tohle jsou tak drsný drabbble, když si člověk vzpomene, tak se otřepe
Děkuji moc, beru to jako
Děkuji moc, beru to jako pochvalu.
No jasně, Tobě téma krásně
No jasně, Tobě téma krásně sedlo!!! Perfektně zpracováno, včetně toho optimistického výhledu!
Taky jsem si záhy uvědomila,
Taky jsem si záhy uvědomila, že mi vlastně přesně sedne .:-)
Díky moc!
Další velmi přesně napsané
Další velmi přesně napsané drabble. To byly doby...
díky moc
díky moc
Já si dočítám až teď, takže
Já si dočítám až teď, takže opožděně moc děkuju :') Ano, ano - ale tenhle optimismus byl skoro vždycky - do zimy je po válce, do šesti let bolševici padnou... Ach jo :(
Krásné drabble
děkujumoc, jsem ráda, žes ho
děkujumoc, jsem ráda, žes ho přece jenom našla ;-)