Přátelství prochází žaludkem
Nahrazuji téma č. 13, Pořád spolu.
Odjakživa si přál uběhnout maraton.
Klíštěcí atlet dobře věděl, že ani jeho osm končetin na dvaačtyřicet kilometrů nestačí. Přesto se svých snů nevzdal.
„Na překonání takové vzdálenosti jsem příliš malý,“ vysvětlil. „Proto jsem se snažil hodně jíst, abych vyrostl.“
Vhodná strava mu v úspěchu pomohla, i když zcela jiným způsobem, než předpokládal.
„Kdybych náhodou v restauraci nepotkal slavného psího běžce, neštěkl by po mně dnes ani pes,“ uvedl.
Ten mu totiž místo večeře nabídl sdílení účasti v závodě.
Zvítězili. A ve společném běhu plánují pokračovat.
„Obvykle jsem věrný jako pes,“ dodal maratonec. „Budeme spolu závodit, dokud mi nezačne pít krev.“
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Opět skvělé!
Opět skvělé!
Jen se obávám, že mu začne pít krev docela brzy :-)
Ale někde se najíst musím, ne
Ale někde se najíst musím, ne? No tak, kámo, aspoň trochu cucnout...
Skvělé.
Skvělé.
:-))))
Úžasný příběh... Dokud mu nezačne pít krev... Klíště.:-)
Ty slovní hříčky jsou skvělé!
Ty slovní hříčky jsou skvělé!
Po psím způsobu tu vyju.
Po psím způsobu tu vyju. Smíchy. :D