V údolí růží 12 - Schody
Ach jo, takových historek se k těm schodům váže… Ale to bychom strávili týden jenom na nich, proto jen takto.
Teresio Bosco – Don Bosco
Cesta ke chrámu Povýšení svatého kříže vedla poutníky po starých schodech. Byly to dlouhé pásy země zpevněné na svých krajích žulovými kvádry, které zub času nejen notně ohladil, ale i vyzdvihl nad úroveň terénu.
Po schodech sbíhal pes. Šikovný hafan využíval kořenů vzrostlých lip, přesto mu činnost činila značné potíže.
„Hele, vlk!“ smál se Stopař.
„Farářův pes,“ zabručel Ministrant.
„Řekni pánovi, že jsme doma,“ vtipkoval Kněz.
„Jako děti jsme po nich jezdili na kole,“ prozradila Lovec.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Moc hezké, krásně tam to
Moc hezké, krásně tam to místo vyvstává, postupně jako ty schody.
Díky.:-)
U tohoto drabble mě chvála těší zvlášť.
Dočítám se zpožděním, moc
Dočítám se zpožděním, moc hezké
:-)
Díky.