Omnia tempus habent XXXIII.

Obrázek uživatele Profesor
Úvodní poznámka: 

Předchozí zde.

A je to. Příběh operace Ticho po pěšině dospěl třicátou třetí epizodou ke svému závěru. Daniel a jeho přátelé se se svými věrnými čtenáři loučí. Na viděnou za rok.;-)

NESOUTĚŽNÍ dárek pro věrné čtenáře.:-)

Drabble: 

"Danieli...," vydechl Vraspír a v jeho hlase znovu zazvonil smích. Opatrně pohladil Daniela po rameni. "Přivedu ostatní."
"Počkej... Slyšel jsem tě zpívat...," řekl Daniel přerývaně. "Hymnu kadetů... Potom hymnus tunelů, přivolal mě."
Vraspír se uchechtl. "Tu jsem napsal, když jsi byl tenkrát v kómatu. Neříkej Jaroslavovi, že tě zpět přivedla moje písnička. Nepochopil by to."
Daniel se bolestně pousmál, jeho obličeji ten pohyb vadil. "Prosím... Je ochránce. Jako ty," žádal Vraspíra slabým hlasem.
"A oba strážíme to stejné," překvapivě neodporoval Vraspír.
"Prosím...," šeptal Daniel.
Vraspír pochopil nevyřčené. Zákon Danielovy prosby před ním jediný nikdy nepukl.

"Chce tě vidět," oznámil Jaroslavovi.

Závěrečná poznámka: 

KONEC

Komentáře

Pan profesor je v pořádku, to se mi ulevilo!

Obrázek uživatele Profesor

Ne tak úplně, cesta k uzdravení je ještě dlouhá. Ale tady už ponechám Danielovi soukromí.

Děkuji za přízeň.;-)

Obrázek uživatele Arenga

Díky za moc pěkný seriál, ráda jsem ho četla a bude se těšit zase za rok!

Obrázek uživatele Profesor

za Tvá milá slova. ;-) Za rok na přečtenou.:-)

-A A +A