Nenech si vzít své dobré srdce
Nejdůležitější cesta v životě Rudolfa H. začala…
Když prohráli.
„Jako velitel koncentračního tábora v Osvětimi jsem byl zcela zodpovědný za vše, co se tam stalo...“
Když se ho začali ptát.
„…vykazuje určitý opožděný zájem o své zločiny… samotného by ho to asi nenapadlo.“
Když se k němu chovali slušně.
„…navzdory všemu, co se stalo, se mnou zacházejí jako s člověkem.“
Když začal chápat.
„...celá ideologie o světě, ve kterou jsem tak neochvějně věřil, se zakládala na naprosto chybných předpokladech… závažně jsem se prohřešil...“
O lidskou milost nežádal. Věděl, že si ji nezaslouží.
„Zaplatím životem. Snad mi jednoho dne odpustí Bůh.“
Rudolf Höss, velitel koncentračního tábora v Osvětimi, je často uváděn jako příklad člověka, který bezmyšlenkovitě a bezcitně prováděl rozkazy, aniž by se zabýval tím, co dělá.
Hodně známá je jedna z jeho reakcí při soudním procesu:
„Zabil jste tři a půl milionu lidí.“
„Ne. Jen dva a půl milionu. Zbytek zemřel na nemoci a podvýživu.“
Je také jedním z mála – ne-li jediným – z velkých nacistických zločinců, kdo se během procesů nepokoušel zapírat a skrývat vlastní odpovědnost a kdo (pomalu, postupně a příliš pozdě pro své oběti) pochopil, co vlastně spáchal, a svých činů upřímně litoval.
V dubnu 1947 byl v Polsku odsouzen k smrti. Odmítl se odvolat a o několik dní později byl popraven.
Pocházel z katolické rodiny. Jeho otec byl naprostý fanatik, který kladl důraz na Zákona a neznal Lásku. R. Höss později z církve vystoupil, přidal se k nacistům a stal se členem SS.
K víře se vrátil až ve svých posledních dnech.
Více informací (v angličtině) zde:
https://en.wikipedia.org/wiki/Rudolf_H%C3%B6ss#Auschwitz_command
https://www.shu.edu/theology/upload/mass-murderer-repents.pdf
EDIT: Až teď jsem si všimla, že mi ze závěrečné poznámky vypadla docela podstatná část, totiž původ citovaných (kurzívních) pasáží. Napravuji.
První citace je z Hössova procesu 1947, druhá z jeho psychologického posudku zpracovaného během Norimberských procesů, třetí, čtvrtá a pátá jsou z dopisů manželce a polskému prokurátorovi psaných pár dní před popravou.
Název je z dopisu synovi, rovněž psaného několik dní před popravou.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Skvěle napsané,
neuvěřitelně poučné a vůbec řádsky zajímavé drabble! Neměl jsem ani to nejmenší tušení vůbec o existenci této historické postavy. Děkuji moc.
Já se k němu dostala tak, že
Já se k němu dostala tak, že jsem před lety četla knihu Roberta Merle "Smrt je mým řemeslem", což je na jeho příběhu hodně založeno. (O lítosti na konci ale Merle nic nepíše, to jsem zjistila až později. Nevím proč, jestli o tom nevěděl, nebo se to nehodilo uměleckému záměru...)
Wow. To je fakt silný.
Wow. To je fakt silný.
Je. Dost blbě se to psalo.
Je. Dost blbě se to psalo. Ale musela jsem.
Úderné bych asi řekla
Úderné bych asi řekla
Díky.
Díky.
Silné.
Silné.
Bohužel si při čtení takových příběhů vždycky vzpomenu na Stanfordský experiment. Kolik lidí by se na jeho místě dokázalo vzepřít?
(Tím v žádném případě nechci zlo omlouvat!)
On byl, řekla bych, ještě o
On byl, řekla bych, ještě o stupeň dál - jeho především (téměř do konce) vůbec nenapadlo, že dělá něco špatně.
To je děsivé. A skvěle podané
To je děsivé. A skvěle podané.
Díky.
Díky.
Skvělé, úděsné, silné.
Skvělé, úděsné, silné. Perfektní naplnění tématu.
Děkuji.
Děkuji.
Výborně napsané. Dík za
Výborně napsané. Dík za závěrečnou poznámku. Věděla jsem o Hössovi, ale neznala jsem fakt, že nakonec litoval, ani že nevyužil odvolání.
Já se to také dozvěděla
Já se to také dozvěděla náhodou, mnohem později, než jsem se dozvěděla o něm.
Au, to zabolelo.
Au, to zabolelo.
Ano.
Ano.
No, jestli je nějaká věčná
No, jestli je nějaká věčná spravedlnost, je to jen na ní.
Můj soukromý názor je, že
Můj soukromý názor je, že pochopit v plné míře špatnost svých činů je pro každého dostatečný (a u těch opravdu hrozných činů taky ten největší) trest.
Je to hrozné. Ale obávám se,
Je to hrozné. Ale obávám se, že takových by se našlo, kdyby to tento odmítl... bohužel. I dnes.
Vybavuji si jeden výrok Marka
Vybavuji si jeden výrok Marka Váchy, že když byl poprvé (na exkurzi) v Osvětimi, došly mu dvě věci.
Jedna hrozná - že kdyby byl o nějaká léta starší, mohl být jednou z obětí.
Druhá horší - že kdyby byl o nějaká léta starší a narodil se jinde, mohl být jedním z pachatelů.
Já teda hrubě nesouhlasím s
Já teda hrubě nesouhlasím s názvem, protože člověk, co tohle dělá, a nadto bezmyšlenkovitě, žádné nemám, ale drabble se mi moc líbilo.
Odsuzovat druhé je tak snadné
Odsuzovat druhé je tak snadné, zvlášť když důkazy hovoří jasně...
Stejně díky.
Název je citace z posledního dopisu synovi: "Keep your good heart. Become a person who lets himself be guided primarily by warmth and humanity. Learn to think and judge for yourself, responsibly. Don't accept everything without criticism and as absolutely true... The biggest mistake of my life was that I believed everything faithfully which came from the top, and I didn't dare to have the least bit of doubt about the truth of that which was presented to me. ... In all your undertakings, don't just let your mind speak, but listen above all to the voice in your heart." (Originál je samozřejmě v němčině, ten ale nemám.)
Původ citací v drabble měl být v závěrečné poznámce, ale při kopírování textu jsem jej musela vynechat. Napravím to a omlouvám se za nejasnosti.