Čelení
Hle, hrdý výkop BuJaBézou!
Sotva jsem vyrazila z domu, začalo pršet. Zatahala jsem za vodítko, pes zaštěkal a rozeběhl se přes pole.
Les měl ty nejkrásnější barvy. Načervenalá hnědá se ztrácela v mlze. Z reze jehličí občas probleskly odstíny zelené, po zimě trochu unavené. Déšť šuměl v korunách, ale já ho sotva slyšela. Kapuce větrovky šustila při každém kroku, cuchala mi vlasy na čele.
Za uplynulý půlrok neuplynul den, kdy by mi hlava nepřetékala myšlenkami. Donekonečna jsem omílala stejnou bolístku, držela jsem se jí jako kotvy.
Byl nejvyšší čas se jí postavit čelem. Vydala jsem se přemýšlet.
Najednou jsem zjistila, že necítím vůbec nic.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Pěkné popsaná atmosféra.
Pěkné popsaná atmosféra.
To je náhodou výborná metoda,
To je náhodou výborná metoda, čistit si hlavu v lese se psem, to taky dělám pořád. A necítit nic je někdy výhra.
Rovnakú metódu používam tiež,
Rovnakú metódu používam tiež, ibaže bez psa :)
Krása.
Krása.
Vypnout se dá různě, ale tohle je myslím jeden z těch lepších způsobů...
Krásný popis. Ráda někdy
Krásný popis. Ráda někdy takhle vyjdu do lesa, do deště, do myšlenek.
Pěkně napsané, nadějné.
Pěkně napsané, nadějné. Myslím, že vycházky do přírody hodně pomáhají.
Čistit hlavu je potřeba.
Čistit hlavu je potřeba. Hezky popsáno.