Rozdílný přístup
„Buď se vzdáte a stanete se našimi otroky dobrovolně, nebo se necháte potupně porazit. Tak či tak bude vítězství moje. Všechno – nebo nic!“ zahřímal chlapec na neviditelné nepřátele a upravil si vlající plášť.
„Technicky vzato nabízíš nic nebo nic,“ konstatoval druhý chlapec.
„Druhé zahrnuje válečné ztráty. A můžou se utěšovat iluzí, že nevyhraju,“ odfrkl si.
„Ale proč zase všechno nebo nic? Proč pořád extrémy? Proč hned bojovat a ničit, když by možná stačilo si promluvit, třeba nad šálkem...“
„Už ZASE?! Kolikrát ti mám opakovat, že vyjednavače nemá nikdo rád?!“
„Akorát by bez nich byl vesmír jedno rumiště, Mastere“ zamumlal Doctor.
(Ale nojo, já vím, že je to s těmi jmény v dětství takové vachrlaté, ale víte co, je jedenáct večer, tak mi to prosím odpusťte...)
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Vachrlaté, nevachrlaté, když
Vachrlaté, nevachrlaté, když si je představím jako kluky, úplně mě to dojímá... Milé.
Podepisuji.
Podepisuji.
Skvělé!
Musím říct, že do posledního řádku jsem nevěděla, o koho jde. A pak to najednou začalo všechno dávat symsl. :)
Vyjednavače nemá nikdo rád?
Vyjednavače nemá nikdo rád? Já mám ráda vyjednavače. Pojďme si o tom promluvit nad šálkem čaje! :-)
Tak pod to se podepisuju. :)
Tak pod to se podepisuju. :)
:-)
:-)
Ale víte, jak náročné je ve
Ale víte, jak náročné je ve vesmíru sehnat čaj? Kdežto pěkné rumiště je na každém kroku. Parádní drabble.
Líbí,
fandom sice znám jen z doslechu (procházeje kolem dětí), ale ten dětsky bojovný zápal je mi srozumitelný i bez něho.
Chí! <3 Jen škoda, že mu to
Chí! <3 Jen škoda, že mu to vydrželo až do dospělosti...