Dwainův oslíček
nesouvisí s Éseld (anebo o tom zatím nevím ;-)
varování: smrt zvířete, ale stářím a přirozeně!
Hospodář Dwain měl hodného oslíčka. Měl jej velice rád, často s ním rozmlouval a zpíval mu. Léta běžela, oslík stárl, už nezastal tolik práce. Jeho pán na něj však nezanevřel.
Jednoho pochmurného dne se oslíkův čas nachýlil. Dwain byl velmi smutný, k jeho překvapení však zvíře promluvilo lidským hlasem: „Můj milý hospodáři. Prožil jsem dobrý život. Mou velkou touhou však je, abych po smrti nesl krásu. Pomoz mi, prosím.“
Dwain mu to slíbil.
Proto zanesl jeho kůži do Kamenného domu, kde z ní byl udělán kodex s nádhernými iluminacemi a ještě nádhernějšími básněmi.
A tak nesl oslíček krásu celá staletí.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
pěkná pohádka
pěkná pohádka
Geniálně recyklační pohádka!
Geniálně recyklační pohádka! Po smrti sloužit aspoň ještě kůží...
Moc pěkná recyklace :o)
Moc pěkná recyklace :o)
Jé! <3
Jé! <3
To je moc pěkný. A je skvělý,
To je moc pěkný. A je skvělý, jak se mu splnilo přání. *_*
...
moc pěkný recyklační přístup
To je krásná recyklace. :)
To je krásná recyklace. :)
Krásná pohádka s velmi
Krásná pohádka s velmi nenásilně zabudovanou recyklací.
děkuji moc za všechny milé
děkuji moc za všechny milé komentáře
Jé, to je krásné! Ani by mě
Jé, to je krásné! Ani by mě nenapadlo, že je možné na recyklaci napsat opravdu působivou a dojemnou pohádku. Ten kodex byl určitě skvostný.
děkuju moc za komentář a jsem
děkuju moc za komentář a jsem ráda, že se pohádka líbila
když jsem to psala, taky mi to přišlo trochu dojemné ;-)