A proč?
Za jedněmi horami (protože víc jich v malém královstvíčku neměli) a jednou řekou (protože víc jich v malém královstvíčku neteklo) stála krásná stáj a v té stáji žila klisna a její hříbátko.
Hříbátko bylo hodné, ale dělalo mamince starosti, protože občas špatně papalo.
„Musíš víc papat,“ domlouvala mu maminka.
„A proč?“ ptalo se hříbátko.
„Abys dělalo víc koblížků,“ odpověděla maminka.
„A proč?“ chtělo vědět hříbátko.
„Protože lidi naše koblížky potřebujou. Všude je sbírají.“
„A co s nima dělají?“ divilo se hříbátko.
„To je záhada,“ přiznala maminka. „Sbírají je jako poklady a pak je zahrabou na pole. Pak tam roste oves.“
Snad je ta recyklace vidět.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Perpetuum mobile. :-)) Teda
Perpetuum mobile. :-)) Teda ne ten oves, ten moc nechodí, spíš to hříbátko. :-))
Dík! :-)
Dík! :-)
Jasně, že je!
To je snad ta nejmilejší recyklační pohádka, co jsem kdy slyšel! Krásné, velmi!
Moc Ti děkuju!!!
Moc Ti děkuju!!!
To je milý! Úplně jsem si
To je milý! Úplně jsem si vzpomněla, jak jsem jako malá na jedný cestě vůbec nechápala, o jakejch koblížkách to všichni furt mluví, proč si na ně mám dávat pozor a proč by u všech všudy měly ležet na zemi :D
Moc děkuju!
Moc děkuju!
...
vzpomněla jsem si....
jak před mnoha a mnoha lety, kdy Slunce bylo zářivější a nebe modřejší, jsem jezdívala k tetě na prázdniny a tam na cestě před chalupou ležely koblížky. Tedy já jsem si myslela, že to jsou koňské bobky, ale teta tvrdila, že to jsou koblížky.
Ach ty krásné dny dětství...
Ach ty krásné dny dětství...
Díky!
To je krásná recyklace.
To je krásná recyklace. Krásná pohádka.
Kuju!
Kuju!