Síla povinnosti
Nepsala jsem s pomyšlením na konkrétního superhrdinu. Klidně si pod ním představte, koho chcete, ta myšlenka zůstává univerzální.
Velmi se snažíš ho přesvědčit.
Napřed prosíš, slibuješ, potom nadáváš, vyhrožuješ… ale nic nepomáhá. On si stále stojí za svým.
Nakonec si stáhneš z tváře masku, kterou jsi doteď nosila. Jako symbol vašeho spojenectví. Spolupráce. Spřízněnosti.
Lásky?
Ne, na to nebudeš myslet.
“Dobře, pochopila jsem,” řekneš mrazivým hlasem. “Nechceš se vzdát toho, co děláš, překovat meče v pluhy, mít rodinu… My dva jsme skončili.”
Čekáš na odpověď. Žádné se nedočkáš. Jeho maska zůstává na místě, ruce se ani na okamžik nezachvějí.
“Fajn. Klidně se nech zabít.”
Odejdeš a tvoje srdce se každým krokem láme o trochu víc.
On tě nezastaví.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Au. Ale jo... osud hrdinů,
Au. Ale jo... osud hrdinů, bohužel. Řádka "Fajn. Klidně se nech zabít" je neskutečně působivá.