Přerušená modlitba

Obrázek uživatele gleti
Rok: 
2016
Fandom: 
Obdarovaný: 
profesor

Hezké Vánoce, doufám, že se opožděný dárek bude líbit.

Přes den fara kypěla životem. Hodiny náboženství střídaly kluby maminek nebo zkoušky sborů. A tak nebylo divu, že jsem v tomto zmatku nedodržoval modlitební pořádek a k breviáři se dostal jen jednou za den, večer, kdy jsem měl většinou klid. Většinou.
Proto mě překvapilo zvonění. Nikoho jsem nečekal. Za dveřmi stál můj kmotřenec. Na kost promočený, rozrušený, se zarudlýma očima. Něco bylo špatně.
„Filipe, pojď dál!“ pozval jsem ho a spěchal pro ručník a suché oblečení. Teprve, když převlečený a najedený popíjel horký čaj obohacený kapkou rumu pro zahřátí, začal jsem se vyptávat: „Co se stalo?“
Chvíli se díval do prázdna, pak z něj vypadlo: „Táta mě vyrazil.“
„Proč? Nepohodli jste se?“ zajímal jsem se. Jeho otec proslul výbušnou povahou. Už v dětství stačilo málo, nešetrný výsměch či drobná urážka, a vypěnil jak papiňák. Mírný Filip byl spíše po matce. I podobou. Jen oči, velké tmavé s dlouhými řasami, které mu určitě záviděla leckterá spolužačka, zdědil po otci.
Sklopil zrak a potichu, skoro šeptem vysvětloval: „Řekl jsem mu, že jsem gay a on se vztekl. Že prý žádného buzeranta doma nechce. Ať vypadnu. Tak jsem šel.“
Orientace mého kmotřence mě nepřekvapila. Náznaků jsem si všiml dávno. Pokud mi bylo známo, a jako jeho důvěrník jsem o něm věděl dost, pravděpodobně více než rodiče, nikdy neměl dětské lásky. První schůzka s dívkou ho rozhodila. Následující den mě navštívil a vyzvídal, zda jsem se někdy líbal s dívkou. Po pravdě jsem mu odpověděl, že k tomu nikdy nedošlo. Když jsem se zeptal, proč ho to zajímá. Svěřil se mi, že při své první puse neustále myslel na sedm set druhů bakterií, které přebývají v lidských ústech. A že chápe, proč Harrymu Potterovi připadal polibek mokrý.
Teď tady seděl jak hromádka neštěstí. Aspoň měl dostatek duchapřítomnosti a přišel ke mně.
„Tobě nevadí, že jsem gay? Jsi přece kněz, církev homosexualitu odsuzuje,“ zeptal se při druhém hrnku čaje.
„Těžko tě můžu odsoudit za něco, co neovlivníš. Sexuální orientace je daná, to není věc volby, s tím ses narodil. A církev, přestože své názory reformuje pomalu, není zkostnatělá instituce a pozvolna mění přístup, i když s výhradami. Pokud žijí aktivním sexuálním životem, nemohou k přistupovat ke svátostem.“
„Jsi nějak dobře informovaný.“
„K něčemu se ti přiznám. Víš, že jsme s tátou chodili na gymplu spolu do třídy. Jeden náš spolužák byl také gay. Posmívali jsme se mu, až jsme ho dohnali k pokusu o sebevraždu,“ odmlčel jsem se, nebylo pro mě lehké podělit se o mou temnou minulost. „Když jsem se to dověděl, vyděsilo mě, na čem jsem se podílel, co jsme to provedli. Chtěl jsem se mu omluvit, ale nedostal jsem příležitost. Do školy už se nevrátil, odstěhovali se. Po čase mě napadlo, že bych mohl odčinit svou vinu pomoci někomu jinému ve stejné situaci. Proto jsem se začal zajímat o problematiku homosexuálů.“
„Škoda, že se táta také nezměnil,“ povzdechl si.
„Ano, neporozumění od blízké osoby bolí dvojnásob. Ale časem mu dojde, že se mýlí.“
Filip se jen pochybovačně ušklíbl.
Náš rozhovor přerušil telefon od jeho matky. „Ahoj! Uklidni se je tady a je v pořádku,“ chlácholil jsem ji.
„Díky bohu. Hned jsem na cestě.“
Všiml jsem si, že se Filipovi klíží oči, a tak jsem ji to rozmlouval: „Prosím tě, nikam nejezdi. My si půjdeme za chvíli lehnout, zbytečně by ses sem trmácela. Zítra se ti ozvem. Dobrou noc.“
Teď už jen zbývalo uložit chlapce. Poslal jsem ho do koupelny a šel mu nachystat spaní. Fara byla pro jednoho velká, v pohodě bych ubytoval menší skautský oddíl, což se občas stávalo. Takže postel ani peřiny nebyl problém, jen pyžamo. Filip byl větší a štíhlejší než já. Bude mu muset stačit staré vytahané triko, usoudil jsem.
Když se z pokoje pro hosty ozvalo tlumené pochrupávání, otevřel jsem znovu breviář. Ale rozlítané myšlenky mi bránily v soustředění. V první řadě starosti o Filipa. Zatím mohl zůstat u mě, pak se ukáže. Také jsem si přehrával naši rozmluvu. V hlavě mi hlodal kacířský nápad. V jedné knize benediktýna Grüna jsem se dočetl, že Kristus měl mužskou a ženskou stránku osobnosti v rovnováze. Nemohl být také latentní gay?

Klíčová slova: 

Komentáře

Obrázek uživatele Keneu

<3 <3 <3
Moc pěkné povídání, milé a moudré.

Obrázek uživatele gleti

můj historický první komentář na Sosácích. Děkuji.

Obrázek uživatele Profesor

Potěšilo mě, že se někdo ujal právě tohoto přání. Povídka je moc pěkná, milá. Je mi z ní trochu smutno, ale možná je to správně. Zvlášť, když padla do smutné nálady. Děkuji za ni.

Obrázek uživatele gleti

potěšilo mě, že se ti dárek líbil. Trochu jsem se toho obávala, protože je to moje první povídka tohoto druhu.

Obrázek uživatele strigga

To je.. no, nevím, jestli se úplně hodí říct milý, ale je dobře, že měl kluk kam jít a komu to říct. A farář měl pravdu, ono to tátovi taky jednou dojde. Moc dobře se to četlo.

-A A +A