Nad maturitním vysvědčením
Bývaly doby, kdy se maturitě říkalo zkouška dospělosti nejen symbolicky, ale i úředně. A tak je při probírání se rodinnými archiváliemi o čem diskutovat.
"...uznává se dospělým s vyznamenáním, aby mohl býti zapsán jako řádný posluchač na universitě..." předčítá Zdirad z dědečkova maturitního vysvědčení. A napadá ho:
"Tu zkoušku má každý dospělý?"
"Každý ne," odvětí táta Pankrác, "víš, Zdirádku, být plnoletý, mít maturitu a být dospělý, to jsou tři různé stavy. Každý vyzráváme jinak, nejen věkem a vzděláním."
"A kdy ses ty stal dospělým?" dostává Pankrác otázku takříkajíc na tělo.
Pankrác se zamyslí. Sdělit Zdiradovi svůj pocit, že to bylo po vystřízlivění z opice po maturitním večírku, mu připadá nevýchovné. Nakonec praví:
"To musí, hochu, posoudit jiní. Zkus se na to zeptat třeba maminky."
Pankrác se z odpovědi vyvlékl, avšak riskuje, že se Zdirad od Jenovéfy dozví, že tatínek dospělý dosud není.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Pěkné drabble, ale ta
Pěkné drabble, ale ta závěrečná poznámka...;-p Ta mu dodala šťávu.:-)))
Maminka se také určitě bude
Maminka se také určitě bude snažit působit výchovně, a tak bude držet dekórum.
Doufejme.
Doufejme.
Zase takový milý konec. Ale
Zase takový milý konec. Ale ten Pankrác, no teda!
Jak jsi myslela to "no teda"?
Jak jsi myslela to "no teda"? Jinak všem děkuji za komentáře.
No, že kdo by to do takovýho
No, že kdo by to do takovýho slušnýho chlapa řekl. Ale maturitní věčírky už takový bývají.
Tak tady jsem použil vlastní
Tak tady jsem použil vlastní zkušenost a vlastní pocit. Akorát mí synové mi zatím tu choulostivou otázku ohledně mé dospělosti nepoložili.